| Popis: | Harald Schwarz byl průkopníkem česko-německé spolupráce v oblasti loutkového divadla. Tento původem Tepličan se vydával do celého světa se svým divadlem „Hohnštejnský kašpárek“ nejprve z Hohnsteinu, od roku 1948 pak z Essenu. Loutkoherec Harald Schwarz byl ve svém uměleckém projevu ovlivněn českou muzikálností a rovněž pohádkovými loutka[1]mi pražského umělce Václava Havlíka. Ke konci Schwarzova aktivního života účinkovalo jeho loutkové divadlo v Čechách, vystoupení byla dvojjazyčná, hrálo se česky i německy. Zemřel v 74 letech dne 11. října 1995 krátce před svým vystoupením ve Svitavách. Harald Schwarz se narodil 13. dubna 1921 v Teplicích- -Šanově, ve stejném roce jako Hohnštejnský kašpárek. Jako šestileté dítě navštívil ve svém rodném městě představení druhého hohnštejnského divadla Hanse Wickerta. V roce 1939 navštěvoval kurz loutkohry v hohnštejnském Kasperhausu („Kašpárkově domě“). Po druhé světové válce se již Harald Schwarz nemohl vrátit za svými rodiči do Teplic. V roce 1945 převzal druhé hohnštejnské divadlo, které se v roce 1948 pře[1]stěhovalo do Essenu. V roce 1968 poprvé spolupracoval s pražským loutkářem Václavem Havlíkem a to na divadelní hře „Paměti vojáka Švejka“. Od té doby Harald Schwarz rozvíjel vlastní hohnštejnský styl: hra s loutkami byla doprovázena hudbou. Podporován byl Petrem Mühlerem, scénografem divadla Landestheater v Innsbrucku, který pocházel z Drážďan. Hudbu si Schwarz komponoval sám a interpretoval ji jeho syn Oliver, který hrál na klarinet. Částečně se hudební skladby známých hudebníků pouštěly při představení také z magnetofonu. V roce 1986 po letech vznikl nový divadelní kus s Hohnštejnským kašpárkem s názvem „Pyšná basa“, příběh o Krakonošovi. Mezi lety 1990 až 1995 hostoval Harald Schwarz pravidelně v Čechách s dvojjazyčnými česko-německými inscenacemi. Vystoupení v jeho rodné vlasti pro něj měla velký význam. |