32. Výroční sympozium ICOFOM - Liége (Lutych) a Mariemont v Belgii

Mgr. Petr Nekuža, Technické muzeum v Brně, vedoucí oddělení Dokumentace vědy a techniky
 
V roce 2005 jsem se přihlásil do ICOM – ICOFOM jako individuální člen a postupně se zapojoval do dění v odborné komisi pro muzeologii. Zpočátku bylo mé nesmělé „působení“ silně podmíněno mou jazykovou vybaveností – s rostoucí úrovní znalosti cizí řečí je však možné více pronikat do mezinárodního muzeologického prostředí. Byla to a stále pro mne je dlouhá cesta, ale myslím si, že jediná možná. Každý z odborných pracovníků v muzeích nebo galeriích musí na sobě samostatně pracovat a nezůstávat jen u základního vysokoškolského vzdělání. Stejně, jako existují evaluační kritéria na univerzitách, musí být dle mého úsudku podobně nastavena i pro muzejní prostředí. Proto jsem také v roce 2004 oslovil obě pracoviště Masarykovy univerzity v Brně (katedru UNESCO pro muzeologii a světové dědictví a Ústav archeologie a muzeologie) a začali jsme organizovat semináře na různá témata související s teoretickou muzeologií, muzeografií a praxí. O těchto seminářích a posléze konferencích jsem referoval ve svém příspěvku na mezinárodním semináři Múzeum a muzeológia - ich determinanty a perspektívy v kontexte súčasného sveta v Banské Bystrici v červnu roku 2008, příspěvek měl název Vývoj semináře „Teorie a praxe v souvislostech“. Podle mého subjektivního názoru byla poslední muzeologická konference konaná v Technickém muzeu v Brně v roce 2008 pod názvem Muzeologie na počátku 3. tisíciletí – Teorie a praxe (Museology at the Beginning of the 3rd Milennium – Theory and Practis) zatím snad nejúspěšnější, ovšem její kritické zhodnocení přenechám raději jiným. Na tomto místě považuji za vhodné připomenout, že velkou měrou se na její přípravě podílel kolega PhDr. Jan Dolák z katedry UNESCO CHAIR Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který měl velkou zásluhu na sestavení seznamu přednášejících a tedy i úrovni vlastního jednání. Myslím si, že právě z těchto univerzitních pracovišť by měla v budoucnu vycházet iniciativa a organizace pro muzeologické konference či jiná pracovní setkání, při kterých může například Technické muzeum v Brně fungovat „pouze“ jako podporovatel.
Ale zpět ke 32. výročnímu sympoziu komise ICOFOM, které se konalo 1.– 5. 7. 2009. Komise ICOFOM pro muzeologii vytváří platformu, na které se setkávají a komunikují muzeologové či odborníci z celého světa. Je to velice zvláštní pocit – najednou poznávat lidi, kteří byli v době mého studia uvedeni jako pojmy v publikacích o teoretické muzeologii nebo jiných oborech muzeografie. Není to z mojí strany nadnesené a opravdu to byl silný zážitek, slyšet zarputile diskutovat kolegy jako Peter van Mensche, André Desvalleese či Francoise Mairesse. Pokusím se zde vlastními slovy popsat něco z těchto přednášek tak, jak jsem jim porozuměl.
Slavnostní zahájení se odehrávalo v sále Liége University a vystoupili zde především významní hosté s tradičními projevy. Po nezbytných oficialitách následoval první a hned velice strhující příspěvek F. Mairesse (B) a A. Desvalleese (B), kteří představili svůj návrh na dvacet základních termínů pro vznikající Muzeologický slovník. Na studii proklamované jako Fundamental Concepts of Museology (Základní koncepce muzeologie) dále spolupracovali Bernard Deloche (B), Serge Chaumiér (B) a Martin Schärer (SUI). Pro úplnost pouze vyjmenuji pojmy, které jsou zpracované – architektura, sbírka, komunikace, výuka, etika, výstava, dědictví, instituce, vedení, museal (?), muzealizace, muzeum, muzeografie, muzeologie, objekt, záchrana, profese, veřejnost, výzkum a společnost. Před sympoziem jsme dostali v uvítacím balíčku s organizačními pokyny také pracovní verzi sborníku s těmito základními výrazy ve francoužštině, angličtině a španělštině. V dalších diskusích se široce a s hlubokým poznáním diskutovalo právě k těmto základním termínům, které jsou však v některých případech velice obtížně přeložitelné tak, aby pregnantně vyjadřovaly původní smysl. Myslím si však, že tím, že zde autoři představili základní verzi v jejich rodném jazyce, tedy ve francoužštině, zároveň zveřejnili jakousi historickou proklamací. Následně ji do angličtiny přeložily Lynn Maranda, Suzanne Nash, Ann Davis a na překladu do španělštiny se podílely kolegyně z ICOFOM Latin America – Tereza Scheiner, Monica Gorgas a Nelly Decarolis – současná presidentka ICOFOMu. Další přednášky byly také velice pozoruhodné a neméně zajímavé byly diskuze, do kterých se zapojovalo opravdu nebývalé množství účastníků sympozia. V současné době prochází výše uvedený písemný materiál dalšími oponenturami a oficiální představení odborné veřejnosti proběhně na 21. výroční konferenci ICOM v roce 2010 v Šanghaji v Číně v rámci jednání komise ICOFOM. Mimo svoji hlavní přednášku kolega PhDr. J. Dolák také představil sborník z naší loňské konference a během sympozia byl některým kolegům osobně předány jeho výtisky, které se setkaly s velkým zájmem. V doprovodném programu jsme navštívili několik muzeí, například Grand Curtius muzeum v Liége, Královské muzeum v Mariemontu, Prehistorické naleziště a muzeum v Ramioul, Galo-římské muzeum v Tongeren a Restaurátorské centrum la Paix-Dieu v Amay. Všechna muzea byla velice zajímavá a realizace některých expozic opravdu nápaditá s interaktivními prvky pro oslovení všech smyslů návštěvníků. Setkal jsem se však také s klasickými chybami v prezentaci jako byly popisky 30 cm nad zemí, nesmyslné množství madon v jedné vitríně či popisky nebo doprovodné texty pouze v jednom jazyce atd.
Účast na tomto celosvětovém setkání byla pro mne příležitostí více se seznámit s prostředím komise ICOFOM, s kolegy v komisi a také porovnat úroveň belgických muzeí. Z České republiky se dále zúčastnili Mgr. Luboš Anděl z Muzea Pelhřimovska v Pelhřimově a Mgr. Václav Rutar z Muzea policie v Praze.

Zpět