80 let Podhoráckého muzea

Historie muzejních snah sahá v Tišnově sice až do počátku 90. let 19. století, ke vzniku skutečné instituce zde došlo až mnohem později v roce 1929, kdy bylo založeno Podhorácké muzeum. Letošní  kulaté jubileum připomínají muzejní pracovníci sobě i veřejnosti po celý rok formou několika výstav a kulturních akcí. Vrcholem jarní části byla Muzejní noc, jejíž program zavedl návštěvníky do atmosféry třicátých let, kdy nově založené muzeum prožívalo první desetiletí intenzivního rozvoje. 
O pouhý týden později v sobotu 23. května byla zahájena hlavní výstava letošní sezóny, nazvaná „Letem muzejním světem“.  Tři velké výstavní sály se na téměř půl roku zaplnily vším, čím žili a i dnes žijí zdejší muzejníci. Výstava je postavena chronologicky a podle historických zlomů a prostoru je rozdělena do tří etap: 1893 – 1945, 1945 – 1990 a 1990 – 2009.
Úvodní část v první místnosti nastiňuje situaci v roce 1893, kdy se v Tišnově konala Okresní výstava jako předstupeň Národopisné výstavy českoslovanské v Praze o dva roky později. Malá část z vystavených exponátů – 139 předmětů a 23 knih – byla po skončení výstavy uložena na radnici jako základ budoucího muzea. Nic dalšího se ale nestalo a podobně tomu bylo i po roce 1898, kdy vedení města tuto iniciativu opakovalo.  Zbývající část místnosti je již plně věnována Podhoráckému muzeu , založenému 26. června 1929 v zasedací síni městského zastupitelstva v Tišnově.  Muzeum mělo od počátku regionální charakter s dopadem na celé území tehdejšího tišnovského politického okresu. První dekáda jeho vývoje je spojena s mimořádnou aktivitou kustodů, rychlým nárůstem sbírek, budováním expozic  a dokumentační a publikační činností na straně jedné a neustálým bojem s nedostatkem prostoru v městské radnici na straně druhé.  Atraktivitu instalace pro návštěvníky zvyšuje dobově zařízený interiér kanceláře a vystavené sbírky, získané v tomto období. Toto ostatně platí i pro dvě zbývající části výstavy. Závěr nejstaršího období je spojen s německou okupací, uzavřením muzea a vystěhováním sbírek do nevhodných míst, odkud se již většinou do depozitářů nevrátily.
Druhá místnost je věnována poválečné konsolidaci a osudům ve čtyřech desetiletích nedemokratické společnosti. Zlomovou událostí, která paradoxně pozitivně ovlivnila existenci muzea, bylo připojení sousední obce Předklášteří  k Tišnovu v roce 1953 a následné zrušení tamějšího ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli. Muzeum totiž dostalo k užívání budovu bývalého proboštství a v těchto prostorách, které užívá dodnes, bylo slavnostně otevřeno pro veřejnost 15. května 1955 pod novým názvem „Okresní vlastivědné museum v Tišnově“. Svůj původní název dostalo zpět až po správní reformě v roce 1960, která velmi necitlivě zrušila i fungující tišnovský politický okres. Posledním výrazným mezníkem v dějinách muzea byl rok 1967, kdy ztratilo právní subjektivitu a stalo se součástí nově vytvořeného Okresního muzea Brno-venkov, dnes Muzea Brněnska. Vlastní muzejní práce, s výjimkou požadovaných politicky zaměřených expozic a výstav, ale příliš dotčena nebyla. Důraz byl kladen na obnovu válkou zničeného muzejního fondu, což na výstavě dokládají desítky vystavených sbírkových předmětů. Osmdesátá léta dokonce přinesla zatím nejširší obsazení vysokoškolsky kvalifikovaných míst. V tehdy největší pobočce Okresního muzea Brno-venkov  současně pracovali archeolog, historik, historička umění a přírodovědec.  V rámci generální rekonstrukce celé budovy, ukončené v roce 1990, byly vybudovány i specializované dílny pro fotografa, konzervátora a pro stolařské práce.
Závěrečný oddíl výstavy je věnován období od roku 1990 do současnosti. Instalaci dominuje velká plastická mapa Tišnova a blízkého okolí, darovaná do muzea v polovině 90. let Na panelech nad ní visí plakáty z nejúspěšnějších výstav posledních 10 let a v protější polovině místnosti je opět představen výběr z nejnovějších přírůstků. Stejně jako u předešlých dvou oddílů nechybí kancelář a navíc, alespoň v náznaku,  seznámení s činností současných zaměstnanců muzea. Úplný závěr výstavy tvoří dětská dílna.
Po skončení stavebních úprav byla muzejní budova opět zpřístupněna veřejnosti 23. září 1990. Od tohoto data bylo realizováno 6 stálých expozic a 128 výstav nejrůznějšího zaměření.  Průvodci současně zajišťují  výklad ve zpřístupněných částech kláštera Porta coeli. Téměř 30 tisíc sbírkových předmětů je od roku 2002 zapsáno jako samostatná sbírka v centrální evidenci Ministerstva kultury.  Nedílnou součástí je také fotoarchiv, muzejní archiv a odborná knihovna, jejíž součástí je tzv. Regionální knihovna, ve které je od poloviny 80. let minulého století shromažďována veškerá       
literatura k Tišnovsku a ke klášteru Porta coeli. Sbírkotvornou a výstavní činnost odborných pracovníků doplňují publikační aktivity a veřejností velmi vděčně přijímané komponované
programy a dětská odpoledne, obsahově svázaná s výstavami, adventní zastavení a v posledních čtyřech letech i zapojení do projektu Muzejních nocí.  Méně viditelné, ale ve svých dopadech velmi důležité jsou jednodenní odborné semináře k některým výstavám, nejrůznější formy spolupráce se školami, úřady a institucemi v regionu a v neposlední řadě práce s badateli, kronikáři a studenty všech typů škol.
Výstava „Letem muzejním světem“ potrvá do 8. listopadu. Pod hlavičkou akcí k 80. výročí založení muzea pak  proběhne ještě tradiční adventní setkání, věnované tvorbě spisovatelů spjatých s Tišnovskem. Snahou autorů a realizátorů výstavy a všech ostatních akcí je, aby i v budoucnosti patřilo Podhorácké muzeum mezi uznávaná kulturně vzdělávací centra celého regionu.

                                                                                                                                      Josef Zacpal 

Zpět